Ještě větší odpadová anketa

Glosy k anketě

 

Elektronické a papírové ankety

Anketu vyplnilo 115 osob; 42 respondentů zvolilo elektronickou podobu ankety, 73 respondentů vyplňovalo klasické anketní lístky. Z jednoho listu papíru velikosti A 4 byly vyrobeny 4 ankety (oboustranně popsané lístky velikosti A 6). Pro 115 osob by se tak spotřebovalo 29 listů vel. A 4; díky ochotě části dotázaných odpovídat elektronickou cestou se ušetřilo 11 listů papíru, což představuje necelých 37 % z celkového počtu listů, které by bychom spotřebovali při rozšíření 115 papírových anket.

Třídění na vsi a ve městě

Lidé z města si již zvykli třídit nejznámější recyklovatelné materiály – plast, sklo a papír. 77 % dotázaných uvedlo, že třídí všechny tři druhy odpadu. Třídění ostatního odpadu se však ujímá ve městě podstatně pomaleji; baterie a elektrické spotřebiče netřídí ani polovina obyvatel a tříděním kovů a kuchyňského odpadu se zabývá sotva třetina dotázaných. U respondentů ze sídel s méně jak tisíci obyvateli je bilance podstatně vyrovnanější, např. ze sloupce pro sídla se 100 - 1 000 obyvatel vyčteme, že papír i elektrické spotřebiče třídí 72 % dotázaných a baterie třídí celých 69 % obyvatel z vesnic, což je vedle výsledku 46 % pro městské obyvatelstvo číslo pozoruhodně veliké. Dále z grafu vyplývá např. pochopitelná skutečnost, že lidé na vesnici třídí více oděvů a kovu než lidé z města.

Odpady a vzdělání

Z grafů můžeme číst jednoduchou závislost: čím vzdělanější respondent, tím více vytříděného odpadu. Pouhých 69 % dotázaných se základním vzděláním třídí plast, zatímco ani jeden vysokoškolák se nepřiznal, že by plastové lahve netřídil. V případech ostatního odpadu je to obdobné, vysokoškoláci začali pokulhávat až u takových specialit, jakými jsou kovy a oděvy. Tento výsledek je pochopitelný, uvážíme-li, že nezanedbatelnou část respondentů tvoří studenti obchodní akademie a gymnázia, kteří se dosud mohou chlubit pouze základním vzděláním. Od těchto respondentů nemůžeme čekat, že si na zahrádce vydržují kompost (výsledek 26 % pro kompost je až příjemným překvapením) nebo že třídí staré oblečení. Stejně neochotně se takový student přizná, že na vlastních ramenech donáší do sběrného dvora staré ledničky a sporáky.

Jsou možnosti recyklace na Kaplicku dostatečné?

Naši respondenti dostali možnost poplakat si nad nedostatkem barevných kontejnerů v místě svého bydliště. Těšili jsme se na nářky vesnických obyvatel, pro které by byla žlutá a modrá popelnice na návsi darem z nebes, o to více nás překvapila chladná odezva ze strany dotázaných. 49 % dotázaných se svorně shodlo, že tuto problematiku nedokážou posoudit, 40 % lidí vidí nedostatky v možnostech třídění a 11 % šťastlivců je spokojeno. Ještě více zarážející je porovnání odpovědí z měst a ze vsí – výsledky jsou tak vyrovnané, že se člověk nutí přemýšlet, zda jsou okolní vesnice tak dobře zajištěné v třídění odpadu jako Kaplice, nebo zda je na tom Kaplice ohledně třídění stejně mizerně jako průměrné lidské sídlo o velikosti sta obyvatel. O něco názornější výsledky se ukázaly po rozdělení respondentů podle vzdělání; vysokoškoláci rezignovali na fádní odpověď „nedokážu posoudit“ a celých 66 % z nich uvedlo, že situace uspokojivá není. Nejméně nároční se ukázali být lidé s maturitou – svou spokojenost s možnostmi recyklace na Kaplicku vyjádřilo 16 % lidí se středním vzděláním ukončeným maturitou.

 

Je libo zpestření?

Sebrali jsme všechnu odvahu a navrhli jsme konzervativnímu obyvatelstvu Kaplice třídění nových druhů recyklovatelného materiálu. S úlevou jsme zjistili, že jsou respondenti v tomto ohledu poměrně vstřícní; dvě třetiny dotázaných by bylo ochotných třídit směsný plast a nápojové kartony si získaly přes polovinu respondentů. O něco hůře dopadl bioodpad (je pravda, že pod tímto pojmem si člověk často představí ledacos), ovšem čtyři respondenti se nadšeně přiznali, že jsou ochotni třídit úplně všechno a že recyklace je jediným smyslem jejich života. Někteří dotázaní nám dokonce svěřili konkrétní přání – rádi by sbírali hliníková víčka od jogurtů, textilie, kov atd.

Sáhněte si do svědomí!

Proč netřídíte více odpadu? Dlužno dodat, že mnoho dotázaných přiznalo, že třídí vše, nač jejich síly stačí, a nenamáhali se vybírat z poměrně pestré škály výmluv. Ostatní dotázaní si nejvíce oblíbili výmluvu, že chybí systém třídění odpadu, mnohem menší přízeň si vysloužila alibistická hláška „kontejnery zcela chybí“ a dekadentní slogan o zbytečnosti třídění. Přesto oceňujeme, že 3 % respondentů si sami napsali odpověď „jsem líný“, která v původním dotazníku nebyla předepsána, a podrobili tak kritice sami sebe.

A kam byste vyhodili…

Tato otázka byla jednoznačně nejnáročnější jak pro nás, tak pro dotazované, neboť bylo třeba ke každému druhu odpadu slovy vypsat, kam by jej dotazovaný vyhodil. Odpovědi byly tak pestré, že by sloupcový graf zahrnující všechny takto získané informace bylo nejvhodnější vypracovat jako obrovskou fresku na stropě a oltářní stěně kostela Petra a Pavla v Kaplici. Vedení města však tento návrh po velmi těsném hlasování zamítlo, a tak se s těžkým srdcem omezíme na vyjádření, do jaké míry byly odpovědi respondentů správné. Lidé si navymýšlejí hrozné věci – staré zářivky by byli schopni vyhodit do kontejneru na sklo, reklamní letáky by podsunuli do sousedovy poštovní schránky, papírové krabice od nápojů by přidali do kontejneru s PET lahvemi. Na druhou stranu jsme narazili na poctivce, který vozí staré elektrické spotřebiče do sběru až do Českých Budějovic a jiný dotázaný prostě konstatoval, že veškerý myslitelný odpad je možné odvést do sběrného dvora (a zkuste to vyvrátit!). Do grafu jsme nezařadili sloupec pro prázdné lahve od oleje, neboť se nám respondenti zuřivě pohádali o to, zda máme na mysli olej kuchyňský, či olej motorový.

Feminizace v odpadové problematice

Bezmála tři čtvrtiny dotazovaných tvořily ženy. Jak si tuto kuriozitu vysvětlit? Teorií je několik: 1. Ženy se aktivněji zajímají o odpadové hospodářství, 2. ženy mají víc času na vyplňování anket, 3. pivo se neprodává v PET lahvích, 4. většina mužů na Kaplicku neumí zacházet s počítačem, 5. většina mužů na Kaplicku neumí číst a psát, 6. většina mužů na Kaplicku neumí česky. Tato problematika je doposud předmětem našeho zkoumání.

Jan Kubíček (septima)

 


 

 

 

 

Schůzka Ekotýmu
 
 

 

Bioklub v Kaplici

 Nabídka a další informace ke stažení: 
nabidka_bioklubu.doc (44,5 kB)